Na mateřské dovolené jsem si uvědomila, jak moc je pro mne důležité mít své zázemí, stabilitu a klid na zkoumání svého vnitřního vesmíru, kde objevuji stále nové a nové možnosti a dary. Pokud potřebuji vnější radu nebo náhled na věc, pak žádám o pomoc stromy, kteří vidí a vnímají naši energii. Umí v nás číst jako v otevřené knize a pokud je požádáme o pomoc a projevíme jim úctu jsou ochotni sdílet svou moudrost. Z nadhledu věků nám vyjevit co ladí, souzní s naší duší.
Když přistupuji ke stromu nejprve si uvědomím a naladím se na úctu, kterou vůči němu a bytostem přírody pociťuji. Poté, teprve ve chvíli kdy cítím, že mi dovolí přistoupit a ptát se, přistupuji blíže a říkám co mám na srdci. Často vnímám silný příval energie, která hned mění můj pohled na svět i na můj problém, který s ním jdu konzultovat. Často v tu chvíli můj problém, nebo oblast mého života, kterou chci řešit už v tuto chvíli přetavuje v něco jemnějšího, možná i méně palčivého.
Ze stromů všeobecně vnímám jejich vzájemné propojení. Oni nevnímají svět z pohledu „já jsem“ ale spíše „my jsme součástí“. A rádi vnímají můj příběh. Stromy velmi rádi vnímají příběhy lidí, obohacuje je to. Mívala jsem dříve obavy zda svým naladěním se na strom mu neodčerpávám energii. Strom sám mi jednou vyjevil, že proud energie, který proudí nemůže přijít o svou hojnost. My v sobě stále nosíme pocity nedostatku. To stromy neznají, žijí neustále v hojnosti, díky propojení. Naše odtržení je právě tím co nám bere energii a způsobuje pocity nedostatku i nedostatečnosti.
Jak prakticky tyto informece využít? Člověk si to přečte a řekne: „Hm, dobrý a co já s tím? Jsem člověk a vnímám realitu jako člověk. Toužím po věcech, krásném domě, možná luxusním autě a nebo lepším partnerovy atd….“ Vymýšlím jak dosáhnout toho a toho a přitom mi uniká to, co už v sobě mám. Uniká mi podstata mého života.
Pokud si splním sen a koupím si luxusní auto pocítím pravděpodobně krátkodobý pocit štěstí a hrdosti, že jsem to dokázala. A v zápětí se ženu za něčím dalším. Neodsuzuji blahobyt ani materiální jistoty, jen prázdnotu tohoto snažení a lpění na hmotné realitě, která bez té nehmotné pozbývá, pro mě, smyslu.
Toužím a objevuji v sobě pocity přijetí ve svém nitru. Klidného spočinutí v sobě samé a právě díky stromům si uvědomuji, ten dosah vnitřního míru a nadhled moudrosti, kterou mi propůjčují, v ten moment, když jsem jim nablízku. A je pravdou, že to, co mě v životě pálilo nejvíce se dává do pohybu. Z klidného stavu mysli přichází myšlenky, které umí vyřešit vzniklou nepříjemnou situaci. Ať už pouhým přijetím a následným zrekapitulováním situace jiným náhledem postrádajícím přítomnost ega.
Takže svým způsobem, vše lze vyřešit, či vyléčit se, stále větším sklidňováním a laděním se na svou duši. A lze toho dosáhnout i pomocí vyladění se na duši stromu.
A pokud máte zájem se dozvědět více o komunikaci se stromy ale i s jinými bytostmi. O napojení na vlastní duši a jiné sebeléčebné postupy sledujte mne a můžete se dozvědět více.
Už od dětství se věnuji sebezkoumání a navazování komunikace s duchovními průvodci, rádci, zvířaty a stromy a realizuji cesty do vlastního podvědomí, kde nacházím odpovědi na své otázky. A proto chci učit lidi, jak nalézt odpovědi na své otázky a jak si mohou pomoci v těžkých životních situacích a nalézt pocity štěstí, klidu a přijetí ve svém nitru. Více o mně si můžeta přečíst v mém příběhu.